Book Your AppointmentNewspaper WordPress Theme
ashtanga hridayaPreventive Healthcare Ayurveda Roganutpadaniya रोगानुत्पादीय अध्याय : Ashtanga Hridayam Chapter 4

Preventive Healthcare Ayurveda Roganutpadaniya रोगानुत्पादीय अध्याय : Ashtanga Hridayam Chapter 4

Preventive health care is the Fourth chapter of Astanga Hridaya, known as Roganutpadaniya Adhyaya. It explains the process of adapting the body to its natural symptoms to reduce the accumulation of toxic materials and the onset of the disease process.

Meaning of the name of the chapter: Roganutpadaneeya = Roga + Anutpadaneeya.

Roga means disease
Utpadana means production. Anutpadana means preventing production.
Then, Roga Anutpadaneeya means – prevention of the disease’s onset.

[tta_listen_btn]

This chapter is about the prevention of the disease.

Table of Contents

अधारणीय वेग / Adharaniya Vega / Urges that should not be suppressed.

Adharaneeya Vega means Natural urges that must not be denied.

अधारणीय वेग
अधारणीय वेग
Click to read Sanskrit Tika
वातादेएनां वेगान्न धारयेत्| सर्वत्र द्वन्द्वसमासः| क्षवः- छिक्क| ६ श्रमो- व्यायामायासः, तेन श्वासः श्रमश्वासः|


आ० र०-तत्र वेगधारणं निषेधति-वेगान्नेति| प्रवृत्युन्मुखत्वं वेगः| वातशब्देनाधोवात ऊर्ध्ववातश्च| क्षवः-क्षवथुः| श्रमेण श्वासः श्रमश्वासः| अश्रु-आनन्दजं शोकजं वा नेत्रोदकम्|


One should not suppress or deny these 13 natural urges / 13 Adharaneeya vega

  1. Adhovata – flatus (fart)
  2. Vit – faeces
  3. Mutra – urine
  4. Kshavatu – sneeze
  5. Trut – thirst
  6. Kshudha – hunger
  7. Nidra – sleep
  8. Kasa – cough
  9. Shramashvasa – breathing on exertion
  10. Jrumbha – Yawning
  11. Ashru – tears, weeping
  12. Chardi – vomiting
  13. Retas – semen

These natural urges must not be suppressed by force.

अधोवातरोध Adhovata avarodha – adverse effects of suppressing flatus. : Fart

अधोवातरोध Adhovata avarodha – adverse effects of suppressing flatus
Adhovata avarodha – adverse effects of suppressing flatus
Click to read Sanskrit Tika
स०-अधोवातस्य रोधेन गुल्मादयो जायन्ते| ऊर्ध्ववातस्य- उद्गाररूपस्य रोधात् सुखसाध्या अरुच्यादयः| अत एवाधोवातरोधाद्ये रोगा अतिप्रत्यपायरूपा गुल्मादयः, तेऽत्र पूर्वं निर्दिष्टाः| उदावर्तः- अर्शोनिदाने वक्ष्यते| रुक्- पीडा| क्लमो- ग्लानिः| वातमूत्रशकृत्सङ्गो- वातादीनामप्रवृत्तिः| दृष्टेरग्नेश्च वधो- नाशः| हृद्गदो- हृद्रोगः|


आ० र०-तत्र निषेधातिक्रमे दोषं दर्शयन् वेगधारणजान् रोगानाह| तत्राधोवातरोघजान् रोगानाह-अधोवातस्येति| रुक्-कोष्ठशूलम्| वातादीनां सङ्गः-स्वाभाविक प्रवृत्तिरोधः| दृष्टिवधः-तिमिरम्| अग्निवधः-अग्निमान्द्यम्| हृद्गदो-हृद्रोगः|

Adverse effects if you dont fart / pass Gas / Flatulence


In the absence of the desire for flatus (farting) and on an ongoing basis, one is more prone to

Abdominal bloating and tumors,
Udavarta – gaseous distension of the abdomen
Ruk – abdominal pain Klama – fatigue, exhaustion without doing anything to cause blockage of constipation, flatus and difficulties in urination, loss of vision.
Insufficiency of digestion conditions that affect the upper part of the stomach and the heart

The reason is that the Vata is blocked in the intestine, preventing it from causing vomiting. In the rectum and intestines the natural movement that occurs in Vata can be upwards. Due to suppression of the flatus, Vata is inclined upwards and creates all the issues. Most of the problems that are explained are caused by Vata imbalance.

Purisha Vega Dharana / Bad effects of suppressing the urge to defecate – Shakrut Nirodhaja Roga

Purisha Vega Dharana / Bad effects of suppressing the urge to defecate – Shakrut Nirodhaja Roga
Bad effects of suppressing urge to defecate – Shakrut Nirodhaja Roga
Click to read Sanskrit Tika
स०-शकृतो रोधेन पिण्डिकोद्वेष्टादयो जायन्ते| उद्वेष्टनमिवोद्वेष्टः| पिण्डिकोद्वेष्टः| पिण्डिका-जङ्घाकाण्डस्य पश्चिमे भागे पिण्डाकृति कठिनं मांसम्| तत्रोद्वेष्टनेनेव रुग्भवतीत्यर्थः| प्रतिश्यायः-पीनसः| चः समुच्चये| न केवलमेत एव, यावत्पूर्वोक्ताः-गुल्मादयश्च, स्मृताः|


आ० र०-अधोवातरोधजानन्तरमूर्ध्ववातरोधजेषु वाच्येषु शकृन्मूत्ररोधजानां वचनमधोवातरोधज १ तुल्यरोगयोगत्वात्| तत्र विड्रोधजानाह-शकृत इति| जङ्घायाः पश्चिमे भागे पिण्डिकाकूतिमांसं पिण्डिका, तस्या उद्वेष्टनं-उद्वेष्ट २ मानायामिव दुःखम्| पूर्वोक्ताः-अधोवातरोधजाः|

Pindikodveshta – Twisting pain in muscles in the calf. Pratishyaya – running nose
Shiroruja – headache
Urdhvavayu –
an upward motion that originates from Vata, Parikarta – Itching sensation in Anal region Hridayasya Uparodhana – stiffness type feeling in the chest region. Mukhena Vit pravrutti – foul breath, feces vomiting.

The negative effects of the suppression of urine: Mutravegadharana

The negative effects of suppression of urine Mutravegadharana
The negative effects of suppression of urine Mutravegadharana
Click to read Sanskrit Tika
स०-मूत्रस्य रोधादङ्गभङ्गादयो जायन्ते| अङ्गानां भङ्गः स्फोटनमिवाङ्गभङ्गः| बस्त्यादीनां वेदनया सम्बन्धः| मेढ्रंशिश्र्नम्| पूर्वे च प्रायो रोगाः-अधोवातशकृद्रोधजाः, तेऽपि मूत्रस्य रोधाज्जायन्ते| प्रायोग्रहणात् वातादिरोधजाः केचिदेवोत्पद्यन्ते केचिन्नेति बोधयति|


आ० र०-मूत्ररोधजानाह-अङ्गभङ्गेति| अङ्गभङ्गो-भज्यमानेष्विवाङ्गेषु दुःखम्| बस्त्यादीनां च वेदनाः| पूर्वे रोगाः-अधोवातविड्रोधजाः| ते च प्रा ३ योग्रहणान्न सर्वे|

Angabhanga – body pain,
Ashmari : Urinary calculi (Reanal Stone)
The pain in the penis and bladder region.
The diseases mentioned in faeces and flatus may be present in this
condition.

Treatment for suppressed flatus, urine, and feces

Treatment for supressed flatus, urine and feces Mutra vega dharana , Purishavegadharana , vatavegadharana
Treatment for supressed flatus urine and feces Mutra vega dharana Purishavegadharana vatavegadharana
Click to read Sanskrit Tika
स०-तदौषधं-तेषां वातादिरोधजानां रोगाणामौषधं चिकित्सितं भवति| किं तत् ? इत्याह-वर्तीत्यादि| वर्तिः-मदनफलादिकृता फलवर्तिसंज्ञा| अभ्यङ्गः-अभ्यञ्जनम्| अवगाहो वातहरद्रव्यसाधिते द्रवे द्रोण्यां निहिते पायुदेशस्यावस्थापनम्| स्वेदनं-स्वेदः| बस्तिकर्म-मलप्रवृत्तये बस्तिविधौ वक्ष्यमाणम्|


आ० र०-उक्तानां वातादिरोधजानां रोगाणामौषधमाह-तदौषधमिति| कर्म चेत्यन्तेन| तेषां-अधोवातविण्मूत्ररोधजानामौषधम्| वर्तिः-गुदे प्रणिधेया फलवर्तिसंज्ञा| वत्रिः-गुदे प्रणिधेया फलवर्तिसंज्ञा| अवगाहः-तैलादिपूर्णद्रोण्यां निमज्जनम्|

To treat the diseases arising from suppression of flatus, feces, and urine, the following should be given.
Varti – Rectal and urethral suppositories
Abhyanga – Oil massage Avagaha – tub bath, sitz bath
Svedana – sweating therapy, sudation therapy
Bastikarma – rectal enema
Annapaanam ca vidbhedhi – all food that helps to induce purgation should be administered.

Ayushkameeya Adhyaya “Desire for long life.” आयुष्कामीय अध्याय : Ashtanga Hridayam Sutra Sthana Chapter 1

Treatment of Mutravegadharana / Treatment of ailments caused by inhibition of the urge to urinate

Treatment of ailments caused by inhibition of urge to urinate / Treatment of Mutravegadharana
Treatment of ailments caused by inhibition of urge to urinate Treatment of Mutravegadharana
Click to read Sanskrit Tika
स०-मूत्ररोधजेषु पुनः प्राग्भक्तं-भोजनात्पूर्वं, घृतं पाने शस्यते| जीर्णान्तिकं घृतं च शस्यते| कथम् ? उत्तमया मात्रया-अहोरात्रजरणलक्षणया| योजनाद्वयमेतच्चावपीडकसंज्ञितं-अवपीडकमुच्यते| योजनयोर्द्वयं योजनाद्वयं,-प्राग्भक्तस्नेहयोजना जीर्णान्तिकस्नेहयोजना च| तत्र, प्राग्भक्तं-यत्र घृतपानसमनन्तरं भक्तं भुज्यते, जीर्णान्तिकं-यत् ह्यस्तनेऽन्ने जीर्णे घृतं प्रयुज्यते| प्रदेशान्तरेष्ववपीडकशब्देन योजनाद्वयमेतदस्मिंस्तन्त्रे वेद्यम्| तथा च वक्ष्यति (हृ. चि. अ. ८/१२४)- “रसैः कोष्णैश्च सर्पिर्भिरवपीडकयोजितैः” इति| तथाऽष्टाङ्गावतारे मूत्रोदावर्तचिकित्सायाम्-“अवपीडकसर्पिश्च विशेषान्मूत्रजे गदे” इति| ननु, वेगधारणेन बाहुल्येन मरुत एव कोपः| तथा च वक्ष्यति (अस्मिन्नेवाध्याये श्लो.२३)- “ततश्चानेकधा प्रायः पवनो यत्प्रकुप्यति” इति| पवनविजये च तैलं यथा वरं न तथा घृतम्| अतस्तैलस्यैवावपीडकयोजन मत्रोचितम्, न सर्पिषः| अत्रोच्यते| तैलस्य वातजितोऽपि बद्धविट्काल्पमूत्रस्वभावत्वादत्रायोग्यं पानम्| तथा च वक्ष्यति (हृ.सू.अ. ५/५५)- “तैलं स्वयोनिवत्” इत्यारभ्य यावत् “बद्धविट्कम्” इति| स्वयोनिवदित्युक्तेश्चाल्पमूत्रत्वम्| तथा च वक्ष्यति (हृ. सू. अ. ६/२१)- “उष्णस्त्वच्यो हिमः स्पर्शे केश्यो बल्यस्तिलो गुरुः| अल्पमूत्रः” इति| तदेवं तैलस्य बद्धविट्काल्पमूत्रस्वभावतया तदीयोऽवपीडको मूत्ररोधोत्थेषु रोगेष्वौषधत्वेन न युक्तः, अपि तु सर्पिष एव युक्तः|


आ० र०-मूत्ररोधजानां विशेषमाह-मूत्रजेष्विति| अवपीडको द्विविधः,- हृस्वया मात्रया प्राग्भक्तप्रयोगः, उत्तमया अनन्नप्रयोगश्च| उक्तं हि सङ्ग्रहे (सू. अ. ५)- “मूत्रजेषु तु पाने च प्राग्भक्तं शस्यते घृतम्| जीर्णान्तिकं चोत्तमया मात्रया योजनाद्वयम्| अवपीडकमेतच्च संज्ञितं” इति| चकारः सामान्यानुप्रवेशार्थः|

In conditions caused by urinary obstruction, Drinking ghee before lunch is a good idea. Ghee consumption in the highest dosage at the time of digestion and meal between midday and night is also recommended.

This method of drinking large doses of Ghee is known as Avapidaka Sneha.

Udgaravega dharana / Suppression of Belching

Udgaravega dharana / Belching suppression
Udgaravega dharana Belching suppression
Click to read Sanskrit Tika
स०-पुनरिति व्यतिरेके| उद्गारस्य धारणादरुच्यादयो भवन्ति| उरो-वक्षः, तस्याधो हृदयम्, तयोर्विबन्धः-अन्तस्तम्भ इव| तत्र-तेषु रोगेषु, हिध्मावद्भेषजम्-श्वासहिध्माचिकित्सिते हिध्मायाश्चिकित्सितं वक्ष्यति|


आ० र०-ऊर्ध्ववातरोधजानाह-उद्गारस्येति| रोधेनेति प्रकृतत्वाल्लभ्यते| कम्पः सर्वाङ्गानाम्| हृदयोरसोर्विबन्धः-रज्ज्वादिभिर्बध्यमानयोरिव दुःखम्| आध्मानं-उदरापूरणम्|

उद्गाररोधजानामौषधमाह-हिध्मावदिति| हिध्मायामिव हिध्मावत्|

Belching suppression can trigger :
Aruchi – Anorexia and lack of desire to eat.
Kampa Tremors Vibandha – constipation
Hrudayo Raso – a stiffening sensation in the chest area Adhmana – gaseous distension, bloating abdomen Kasa – cold, cough
Hidhma – – hiccup

The treatment of udgaravegadharana is similar to the treatment to reduce hiccups.

The treatment of udgaravegadharana
The treatment of udgaravegadharana
Click to read Sanskrit Tika
स०-क्षुतेः-क्षवथोः, धारणाच्छिरोर्त्यादयः स्युः| दुर्बलस्य भावो दौर्बल्यम्, गुणवचनेत्यादिना ष्यञ्| इन्द्रियाणां-दर्शनादीनां, दौर्बल्यं-विषयग्रहणाशक्तित्वम्, इन्द्रियदौर्बल्यम्| ननु च, पूरणगुणेत्यादिना समासप्रतिषेधेन भवितव्यम्| अत्रोच्यते| य एव गुणशब्दा गुणिनावच्छिन्ना गुणमात्रे वर्तन्ते कदाचिद् गुणिन्यपि, त एव प्रतिषेधस्य विषयाः| यथा-पटस्य शुक्लो, गुडस्य मधुरः, इत्यादयः| ये तु गुणमात्र एव वर्तन्ते न गुणिनि, ते समासस्य यथा-पटहशब्दः, पुत्रस्पर्शः, कन्यारूपम्, द्राक्षारसः, चन्दनगन्ध इत्यादयः| तथेन्द्रियदौर्बल्यमित्यादावपि भावप्रत्ययान्तस्य सदा व्यतिरेककारणत्वाद्गुणाभिधायित्वमेव| तस्मादेवमादौ “तत्स्थैश्च गुणैः षष्ठी समस्यते” इति समासः| तस्यायमर्थः-तेषु गुणेष्वेव तिष्ठन्तीति तत्स्थाः| एतदुक्तं भवति-गुण एव ये गुणा वर्तन्ते न द्रव्यात्मनि, तैः सह षष्ठी समस्यत इति| शुक्लादिशब्दानां तु कदाचिद्द्रव्यवृतित्वात् सामानाधिकरण्येनापि वृत्तिर्द्दष्टा| यथा-शुक्लः पट इति| गुणवृत्तित्वाच्च वैयधिकरण्येनापि| यथा-पटस्य शुक्ल इति| तदेषां प्रतिषेधविषयत्वम्| पटहशब्दादीनां तु तत्स्थत्वात्समासविषयत्वमिति स्थितम्| नन्वेवं सति बलाकायाः शौक्ल्यमित्यत्रापि पूर्वोक्तान्न्यायात्समासः प्राप्नुयात्| अत्रोच्यते| भाष्यकारवचनान्न भविष्यति| स हि “गुणवचनग्रहणमेव कस्मान्न क्रियते” इत्युक्त्वाऽभ्यधात्-“बलाकायाः शौक्ल्यमित्यत्रापि यथा स्यात्” इति समासस्यात्राभावः| अर्दितं-वातव्याधिनिदाने वक्ष्यते|


आ० र०-क्षवथुरोधजानाह-शिरोर्तीति| शिरोर्तिः-शिरोव्यथा| इन्द्रियाणां दौर्बल्यं-विषयग्रहणाशक्तिः| अर्दितं-एकायामः| क्षुतेः-क्षवथोः|

Suppression of Sneezing

This can cause

Shiro Arti – headache
Indriya Daurbalya – weakening of the sensual organs Manyasthamba – Neck stiffness
Ardita – Facial palsy

Treatment of Sneezing suppression :

Treatment of supression of sneezing
Treatment of supression of sneezing
Click to read Sanskrit Tika
स०-क्षुतिं सक्तां-अप्रवर्तमानां, तीक्ष्णधूमादिभिः प्रवर्तयेत्| तीक्ष्णधूमो-धूमपानविधौ वक्ष्यते| तीक्ष्णं चाञ्जनंअक्षिरोगेषु| तीक्ष्णाघ्राणां-यन्नासया मरीचादिग्रहणम्| तीक्ष्णं नावनं-नस्यविधौ वक्ष्यति| स्नेहश्च स्वेदश्च तौ च शीलयेत्-अभ्यसेत्| क्षुतिं क्षुतम्| सुश्रुते चोक्तम् (शा. अ. ४/५० टीकायाम्)- “प्राणोदानौ समौ स्यातां मूर्ध्नि स्रोतःपथे स्थितौ| नस्तः प्रवर्तते शब्दः क्षुतं तच्च विनिर्दिशेत्||” इति|


आ० र०-क्षवथुतेधजानामौषधमाह-तीक्ष्णधूमेति| क्षुत्यवरोधजेष्ववरुद्धां क्षुतिं तीक्ष्णैर्धूमादिभिः सूर्यविलोकनेन च प्रवर्तयेत्| तथा स्नेहस्वेदौ च शीलयेत्| सङ्ग्रहे तु (सू. अ. ५) “योज्यं वातघ्नमन्नं च घृतं चोत्तरभक्तकम्|” इति|

Teekshna Dhooma is a powerful herb smoking
Anjana – Collyrium
Navana – Snuffing
Arkavilokana – observing Sun direct for just a couple of seconds
Massage, Oleation, and sudation treatments are also listed as treatments. These treatments are used to cause sneezing and also to normalize Vata movement.

Trishna Vega Dharana / The suppression of thirst

Trishna Vega Dharana / The suppression of thirst
The suppression of thirst Trishna Vega Dharana
Click to read Sanskrit Tika
स०-तृष्णाया निग्रहात्-निरोधात्, शोषादयो भवन्ति| तत्र-तृष्णाया रोधजेषु विकारेषु, सर्वः शीतो विधिः-स्नानान्नपानादिको हितः|


आ० र०-तृड्रोधजानाह-शोषाङ्गसादेति| शोषो-मुखशोषः| अङ्गसादः-अङ्गवैक्लव्यम्| सम्मोहो-ज्ञानाभावः| भ्रमः-चक्रारूढस्येव भ्रमणम्|| हृद्रदो-हृद्रोगः| तृड्रोधजानामौषधमाह तत्र शीत इति| तत्र-तृड्रोधजेषु|

Adverse effects if you don’t drink water

The suppression of thirst will cause
Shosha – Emaciation
Angasada – debility, weakness
Badhirya – deafness
Sammoha is a loss of awareness, a delusion called Bhrama Hrut Gada – cardiac disorder

Treatment of Trishna Vega Dharana

Treatment of Trishna Vega Dharana
Treatment of Trishna Vega Dharana

Any procedure that is cool in nature, such as drinking cold water, taking cold bathing, etc., is highly recommended.

Kshudha Vega Dharana / suppression of hunger

Kshudha Vega Dharana / suppression of hunger
The suppression of hunger Kshudha Vega Dharana
Click to read Sanskrit Tika
स०-क्षुध इति-निग्रहादित्यनुवृत्तिः, निग्रहापेक्षया षष्ठी| एवं निद्राया इत्यत्रापि योज्यम्| क्षुधो-बुभुक्षायाः, निग्रहादङ्गभङ्गादयः षट् भवन्ति| सामान्येनापि शूलशब्दनिर्देशे पक्वाशयगतः शूलो गृह्यते| क्षुद्वेगनिग्रहेण निरावरणः प्रभञ्जनः कुप्यति| तस्य च स्थान पक्वाशयः| वक्ष्यति हि (हृ. सू. अ. १२/१)- “पक्वाशयकटी” इत्यारभ्य यावत् “पक्वाधानं विशेषतः” इति| तत्र-क्षुन्निग्रहे, भोजनं लघु स्निग्धमुष्णमल्पं च योज्यम्|


आ० र०-क्षुद्रोधजानाह-अङ्गभङ्गारुचीति| ग्लानिःक्लमः| शूलं-कोष्ठशूलम्|

क्षुद्रोधजानामाषधमाह-तत्रेति| तत्र-क्षुद्रोधजेषु|

Adverse effects if you dont eat when you’re hungry

Angabhanga – bodyache, myalgia
Aruchi – Anorexia and lack of desire to eat. Glani – depression
Karshya – emaciation, weight loss
Colic, abdominal pain
Bhrama – delusion

Treatment of Kshudha Vega Dharana :

Treatment of Kshudha Vega Dharana
Treatment of Kshudha Vega Dharana

Light meals that contain oily substances (such as Ghee) that are warm or hot in nature. (Light, Oily & Hot)

Notice: Fasting results in lower digestion power and increased Vata. If you consume a huge meal following a long fast and then, it can reduce the power of digestion. Therefore, a light food intake is recommended.

Ghee, an oily substance, helps soothe the gastric mucosa. Warm or hot food can help keep Agni (digestion strength).

Nidra Vega Dharana / Sleep suppression

Nidra Vega Dharana / Sleep suppression
Sleep suppression Nidra Vega Dharana
Click to read Sanskrit Tika
स०-निद्राया निग्रहान्मोहादयो भवन्ति| तत्र-निद्रावेगरोधोत्थे विकारे, स्वप्न इष्टः| संवाहनानि-स्वल्पानि मर्दनानि च|


आ० र०-निद्रारोधजानाह-निद्राया इति| मूर्ध्नोऽक्ष्णोश्च गौरवम्| आलस्यं-अनुत्साहः| अङ्गमर्दः-अङ्गभङ्गः| निद्रारोधजानामौषधमाह-तत्रेष्ट इति| स्वप्नः-शयनम्| संवाहनं-सुखस्पर्शमर्दनम्|

What are the adverse effects if you don’t sleep on time :

Sleep suppression can be a cause of insomnia.

Moha – delusion
Murdha Akshi Gourava – heaviness of eyes and head Alasya Laziness and insanity
Jrumbhika – yawning
Angabhanga – bodyache, myalgia

Treatment of Nidra Vega Dharana :

Treatment of Nidra Vega Dharana
Treatment of Nidra Vega Dharana

Sleep and massage.

Kasa Vega Dharana / Suppression of cough

Kasa Vega Dharana / Suppression of cough
Suppression of cough Kasa Vega Dharana
Click to read Sanskrit Tika
स०-कासस्य-कासवेगस्य, रोधात्तद्वृद्धिः तस्य-कासस्य वृद्धिः-आधिकय स्यात्| तथा, श्वासादयः| तत्र कासहाकासचिकित्सितोक्तः, सुतरां-अतिशयेन, विधिः कार्यः|


आ० र०-कासरोधजानाह-कासस्येति| तद्वृद्दिः-कासवृद्धिः| शोषो-राजयक्ष्मा|
कासरोधजानामौषधमाह- कार्योऽत्रेति| अत्र कासरोधजेषु|

In the event that cough is suppressed, this can cause an increase in.

what are the adverse effects if you try to stop coughing forcefully

It could also cause Shvasa Asthma, COPD wheezing, breathing difficulties, and asthma.
Aruchi – – Anorexia inability to engage in eating
Hrudamaya – cardiac disorder Shosha – Emaciation Hidhma – hiccup

Treatment of Kasa Vega Dharana :

Any treatment that alleviates cough (Regular treatment for cough) is recommended to be given.

Suppression of breathing during exertion

Supression of breathing during exertion
Supression of breathing during exertion
Click to read Sanskrit Tika
स०-श्रमेण-अध्वव्यायामादिना साहसेन, सद्यो जातः श्वासः श्रमश्वासः| तस्माद्विधारितात्-तद्वेगरोधात्, गुल्मादयः स्युः| तत्र विश्रमणं हितम्| वातघ्नश्च क्रियाक्रमो हितः|


आ० र०-श्रमश्वासरोधजानाह-गुल्महृद्रोगेति| श्रमश्वासरोधजानामौषधमाह-हितं विश्रमणमिति|

Avoiding breathing too hard after long work could cause Gulma – Abdominal tumors. Bloating
Hrudroga- Cardiac disorder
Sammoha is a loss of awareness or illusion

Treatment of Suppression of breathing during exertion

Treatment of Suppression of breathing during exertion
Treatment of Suppression of breathing during exertion

Vishrama – rest
Vata Balance treatment.

Jhrumbha Vega Dharana / Suppression of yawning

Jhrumbha Vega Dharana / Suppression of yawning
The suppression of yawning jhrumbha Vega Dharana
Click to read Sanskrit Tika
स०-जृम्भाया रोधात् क्षुतिवद्रोगाः| तत्र सर्वा च वातघ्नी क्रिया, हितेति शेषः| जृम्भा-मुखविकासो गात्रविनामः|


आ० र०-जृम्भारोधजानाह-जृम्भाया इति| क्षववत्क्षवथोरिव शिरोर्त्यादयः|
जृम्भारोधजानामौषधमाह-सर्वश्चेति| प्रकृतत्वाज्जृम्भा रोधजानाम्|

The suppression of your yawning can cause similar symptoms as suppressing coughing.

This is why Vata balance-related activities or treatments are recommended.

AshruVega Dharana / Suppression of tears

Suppression of tears / AshruVegaDharana
Suppression of tears AshruVegaDharana
Click to read Sanskrit Tika
स०-बाष्पतः-अश्रुणो विधारितात्, पीनसादयो भवन्ति| पीनसो-नासास्रावः| अक्षिशिरोहृदां रुजा सम्बन्धः| सगुल्मा इति सशब्दश्चार्थे, गुल्माश्चेत्यर्थः| तत्र स्वप्नादिका चिकित्सा|


आ० र०-बाष्परोधजानाह-पीनसाक्षीति| अक्षिरोगः शिरोरोगो हृद्रोगश्च| बाष्पः-अश्रु|

बाष्परोधजानामौषधमाह-तत्र स्वप्न इति| तत्र-बाष्परोधजेषु| प्रियाः-मनो

Adverse effects if you stop crying forcefully

The suppression of tears can cause
Peenasa – a running nose, rhinitis
Akshi Roga – eye disorders
Hridrik – heart problems that cause the pain Manyasthamba – neck rigidity Aruchi – anorexia inability to engage in eating food Bhrama – illusion
Gulma – – Abdominal tumor & bloating

Treatment: sleeping, drinking, and sweet conversations with your family and friends.

Chardi Vega Dharana / Suppression of vomiting

The Suppression of vomiting / Chardi Vega Dharana
The Suppression of vomiting Chardi Vega Dharana
Click to read Sanskrit Tika
स०-वमेः-छर्दिशो विधारितायाः, विसर्पादयः स्युः| कोठो-लोहितं कठिनं च मण्डलम्| आक्षिकण्डूपाण्डूनामामयेन सम्बन्धः| व्यङ्गानि-मुखे श्यामानि मण्डलानि|


आ० र०-वमिरोधजानाह-विसर्पेति| कोठः-क्षुद्ररोगविशेषः| अक्ष्यामयः कण्ड्वामयः पाण्ड्वामयश्च| हृल्लासःहृदयादीषयथासहिताल्लवणपानीयोद्गिरणम्| व्यङ्गं-क्षुद्ररोगविशेषः|

Side effects if you stop the urge of vomiting forcefully

The suppression of vomiting can cause,

Visarpa Herpes is a skin disease that is spreading. Kotha allergic skin itching
Kushta – skin diseases
Akshi Roga – eye disorders Kandu – Itching sensation
Pandu • Anemia the initial stages of liver disease
Jvara – fever
Kasa – cold, cough
Shwasa Shwasa Asthma, COPD, wheezing and breathing difficulties Hrullasa nausea, vomiting sensation
Vyanga – Pigmented patches on the face
Shvayathu – oedema, inflammation

Treatment of The Suppression of Vomiting / Chardi Vega Dharana

Treatment of The Suppression of vomiting / Chardi Vega Dharana
Treatment of The Suppression of vomiting Chardi Vega Dharana
Click to read Sanskrit Tika
स०-तत्र गण्डूषादयः शस्ताः| अनाहारः-अभोजनम्| एतेषां द्वन्द्वः| तथा रूक्षं भुक्त्वा, तस्य-रूक्षस्य, उद्वमः-छर्दनम्| एवं प्राणो वायुः स्वमार्गं प्रत्येति| ततो व्यायामाद्यत्र शस्तम्| तथा, क्षारलवणाभ्यां युक्तं तैलमभ्यङ्गार्थं शस्यते-हितं भवति|


आ० र०-छर्दिरोधजानामौषधमाह-गण्डूषेति| अनाहारः-उपवासः| रूक्षमन्नं भुक्त्वा, तस्यैवान्नस्य उद्वमः-वमनम्| अस्रस्य स्रुतिः-रक्तस्रावः|

Gandusha – gargling
Dhumapana – smoke made of herbs
Rooksha Aahara Vamana by eating dry foods and causing vomiting Vyayama – exercises
Asra Sruti – Bloodletting (in the case of skin disease)
Virechana is a purgation method of treatment called Panchakarma.

Note: Suppression of vomiting can cause Pitta imbalance.

This is why most treatments above are intended to reduce or balance Pitta.

Shukra Vega Dharana / Suppression of Semen Ejaculation

Shukra Vega Dharana / Suppression of Semen ejaculation
Suppression of Semen ejaculation Shukra Vega Dharana
Click to read Sanskrit Tika
स०-शुक्राद्विधारितात् तस्य-शुक्रस्य स्रवणम्| तथा, गुह्यवेदना-पायुवृषणमेहनानां शूलम्| तथा, श्वयथुः प्रकृतत्वाद्गुह्य एवेति योज्यम्| वृद्धिः-वर्ध्म| अश्मशब्देनाश्मरी कथ्यते| षण्ढता_स्त्रीगमनाशक्तित्वम्|


आ० र०-शुक्ररोधजानाह-शुक्रादिति| तत्स्रवणं-शुक्रस्रावः| गुह्यस्य-मेढ्रस्य वेदना श्वयथुश्च| वृद्धिः-मुष्कवृद्धिः| अश्म-अश्मरी| षण्ढता-अपत्यजननासामर्थ्यम्|

Adverse effects of stopping ejaculation forcefully

Ejaculation suppression causes Sravana Oozing of Semen
Guhya Vedana – pain in the groin region. Shvayathu – edema, inflammation Jvara – fever Hrid Vyatha, a cardiac issue, and distress
Mutrasanga Obstruction of urinary flow and difficulties Angabhanga Myalgia, body ache
Vruddhi – Hernia
Asthmari – Stone Formation
Shandata – Impotency

Treatment of Suppression of Semen Ejaculation / Shukra Vega Dharana

Treatment of Suppression of Semen ejaculation / Shukra Vega Dharana
Treatment of Suppression of Semen ejaculation Shukra Vega Dharana
Click to read Sanskrit Tika
स०-तत्र ताम्रचूडादिकं भजेत्| तथा, बस्तिशुद्धिकरैः कूष्माण्डादिभिः, सिद्धं क्षीरं भजेत्| प्रियाश्च कान्ताः| प्रियत्वेन हि तद्विशेषं निरनुबन्धं रभसेन प्रवर्तते शुक्रम्|


आ० र०-शुक्ररोधजानामौषधमाह-ताम्रचूडेति| ताम्रचूडः-कुक्कुटः| बस्तिः-बस्तिकर्म| बस्तिशुद्धिकरैः-मूत्राशयशोधनैर्यवक्षारादिभिः, सिद्धं(?) क्षीरं भजेत्| एवं वेगरोधजा रोगा उक्ताः|

Tamrachuda, chicken,
Sura – alcohol, beer
Shali rice
Basti and abhyanga : massage to the lower abdomen. Avagaha – Immersion bath using oil
Bastishuddhi – cleaning of the urinary bladder by Ksheera’s enema.

Dinacharya दिनचर्या अध्याय : Daily Routine According to Ayurveda : Ashtanga Hridayam Chapter 2

Who is not eligible for treatment? / which patient should not be treated?

Who is not eligible for treatment?
Who is not eligible for treatment
Click to read Sanskrit Tika
स०-तृट् च शूलं च ताभ्यामार्तं-पीडितम्, तथा, क्षीणंक्षीणदेहम्, वेगरोधिनं त्यजेत्-न चिकित्सेत्| तथा, विशं यो वमति, तं च वेगरोधिनं त्यजेत्|


आ० र०-तृडाद्युपद्रुतस्य वेगरोधिन उपक्रमं निषेधतितृट्शूलार्तमिति| क्षीणं-क्षीणधातुम्| विड्वमं-पुरीषं वमन्तम्|

People who experience severe thirst and pain and those who are accustomed to suppressing urges due to the Vata and other Doshas often become contaminated due to unsuitable activity, and the treatment won’t be effective.

Ksheena – Who is extremely dehydrated and vomits feces, a condition that is getting out of hand.

The root cause of all diseases according to ayurveda

The root cause of all diseases according to ayurveda
The root cause of all diseases
Click to read Sanskrit Tika
स०-सर्वेऽपि रोगा जायन्ते न केवलं पूर्वोक्ता एव| वेगानां-पुरीषादिसम्बन्धिनां, यान्युदीरणानि-अनागतानां प्रवर्तनानि, तैः| तथा, तेषामेवागतानां यानि विधारणानिअनुत्सर्गलक्षणानि, तैः| अत्रेयं युक्तिः-वेगोदीरणधारणं नाम वायोः कर्म, तस्य क्रियावत्त्वात्| तेन च वेगोदीरणधारणलक्षणेन स्वकर्मणा स एव वायुः कोप्यते| स कुपितः सर्वानेव विकारान् जनयति| तथा चोक्तम् (हृ. सू. अ. १९/८५)- “शाखागताः कोष्ठगताश्च रोगा मर्मोर्ध्वसर्वावयवाङ्गजाश्च| ये सन्ति तेषां न तु कश्चिदन्यो वायोः परं जन्मनि हेतुरस्ति|| विट्श्लेष्मपित्तादिमलोच्चयानां विक्षेपसंहारकरः स यस्मात्” इति|

तत्र-तेषु वेगोदीरणधारणोत्थेषु सर्वेषु मध्ये, ये तु भूयिष्ठं-बाहुल्येन भवन्ति गुल्मोदावर्तादयः, तान् प्रति “वर्त्यभ्यङ्ग” इत्यादिना, साधनं निर्दिष्टं-चिकित्सोक्ता| ततश्च-वेगोदीरणधारणात्, अनेकधावायुर्यस्मात्कुप्यति| अतः-अस्माद्धेतोः, तस्यानुलोमनं-मार्गयोजकं, अन्नपानौषधं युञ्जीत| यद्यपि वेगोदीरणधारणात् “सर्वे रोगा जायन्ते” इत्युक्तम्| तथापि, यथा वेगधारणाच्चिरकालभाविनः सप्रत्यपाया रोगा भवन्ति,  तथोदीरणात्| अत एव तन्त्रकारोऽधोवातस्य रोधेनामीरोम्गा भवन्ति, शकृतो रोधादमी भवन्तीत्युवाच|  तु तदुदीरणादमी रोगा भवन्तीति| प्रायोग्रहणं क्वचित् कफादेरपि प्रकोप इति समापादयति| तथा  वमिनिग्रहे उक्तम् “विसर्पकोठकुष्ठाक्षि” इत्यादि| तत्र “गण्डूषधूमानाहाराः” इत्यादिचिकित्सा|  चैवंरूपो विधिर्वायावुपदिश्यते| तस्मात्प्रायोग्रहणम्|


आ० र०-वेगधारणवत्सर्वरोगहेतुत्वकथनद्वारा वेगोदीरणं निषेधति-रोगा इति| उक्तानां वेगानामुदीरणैर्धारणैश्च सर्वेऽपि रोगा जायन्ते, न पुनः पूर्वोक्ता एव| प्रवृत्तावनुन्मुखस्य (वेगस्य) बलादुन्मुखीकरणं-उदीरणम्| वेगधारणवत्सर्वरोगहेतुत्वाद्वेगोदीरनमपि त्यजेदित्यर्थसिद्धम्|

सर्वेषां साधनानुक्तौ हेतुमाह-निर्दिष्टमिति| सर्वेषां साधने वक्तव्ये, यत्केषांचिद्गुल्मोदावर्तादीनां साधनमुक्तम्, तत्रायं हेतुः-यद्गुल्मादयो बहुलमुत्पद्यन्ते| इतरे तु विरलम्|

अनुक्तसाधनानां सामान्येन साधनमाह-ततश्चानेकधेति| यत्-यस्मात्, ततः-ताभ्यां वेगोदीरणधारणाभ्यां, पवनः प्रकुप्यति| अनेकधा-अनेकव्याधिरूपेण| प्रायोग्रहणात् पित्तकफावपि| अतः-अस्मात्कारणात्, तस्य-वायोः, अनुलोमनमन्नपानौषधं प्रयुञ्जीत|

All illnesses are due to
Vegodeerana – the initiation of the urges by forcefully knowingly without its manifestation naturally.
Vegadhaarana – Repression of naturally-triggered urges.


For the common ailments that result from these causes, specific treatments have been researched to date, affecting the nature of Vata that is the most affected. Thus, the symptoms that arise from the suppression of natural urges may be treated through diet and treatments that open the channels of Vata and aid in restoring Vata’s natural direction.

धारणीय वेगा: –  Urges that Should Supressed : Dharaneeya Vega

धारणीय वेगा: –  Urges that Should Supressed
– Urges that Should Supressed
Click to read Sanskrit Tika
स०-तुशब्दोऽवधारणे| सदा-सर्वकालम्, लोभेर्ष्यादीनां वेगान् धारयेदेव| हितैषी-यः पुरुषः स्वहितमिच्छन्| क्व ? प्रेत्य चेह च,-परलोके तथेहलोके च| किम्भूतः सन् ? जितानि-दान्तानि, इन्द्रियाणि-मनःषष्ठानि चक्षुरादीनि, विषयाणामनभिलाषुकतया येन, स जितेन्द्रियः| जितेन्द्रियशब्देन लोभादिवेगविधारणे उपायं दर्शयति| जितेन्द्रिय एवैतान् धारयितुं शक्तो नान्य इत्यर्थः| लोभः-गृहतृष्णेत्यादिः| ईर्ष्या-असूया| द्वेषो-वैरम्| मात्सर्यं-परगुणासहिष्णुत्वम्| रागः-प्रीतिः| आदिशब्देनाभिध्यादिपरिग्रहः| प्रेत्येह चेति कर्तव्ये द्विश्चकारकरणं लोभादीनां वेगविधारणेन प्रेत्य तथाऽस्मिन् लोके तुल्यकक्षत्वज्ञापनार्थम्| अन्यथा प्रेत्येत्यस्य पूर्वनिर्देशाद्भूयसैषां लोभादीनां विधारणं प्रेत्य हितम्, न तथेह लोके| पश्चान्निर्दिष्टत्वात्|


आ० र०-लोभादिवेगधारणं विधत्ते-धारयेत्विति| प्रेत्य-परलोके| इह-इहलोके| लोभो-लोलुपत्वम्| ईर्ष्यापरोत्कर्षासहनम्| द्वेषः-परापकारेच्छा| मात्सर्यं-क्रोधः| रागो-विषयासक्तिः| आदिशब्दाच्छोकादयः| जितेन्द्रियः सन्-इन्द्रियजयवान् धारयेत्, न तु भयादिना| भयादिधृतानां रोगहेतुत्वात्| इति वेगोदीरणधारणप्रकरणम्|

The temptations that need to be controlled with force are

Lobha – greed
Irshya – envy
Dvesha – hate Matsarya – jealous
Raga – unlawful, excessive attraction

Shodhana Panchakarma – purification procedure – the timing

Shodhana -Panchakarma - purification procedure - timing
Shodhana Panchakarma purification procedure timing
Click to read Sanskrit Tika
स०-मलानां-वातपित्तश्लेष्मपुरीषादीनाम्, यथाकालं शोधनं प्रति यतेत-यत्नं कुर्यात्| यो यस्य मलस्य शोधनकालः, स तस्मिन्काले शोधनीय इत्यर्थः| किमर्थं मलानां शोधनं कार्यम् ? इत्याह-अत्यर्थेत्यादि| हि-यस्मात्, ते-मलाः, अत्यर्थसञ्चिताः-अतिशयेन स्वस्थानेवृद्धिं गताः, कुतोऽप्याहार विहाररूपात् कोपहेतोः कुद्धाः-कुपिताः सन्तः, कदाचिज्जीवितच्छिदः स्युः-भवेयुः| तस्मात्ते शोधनीयाः| अत्यर्थसञ्चितग्रहणेनैतद्द्योतयति| यद्येते मला अत्यर्थसञ्चिताः स्युः, तदैव तेषामन्योपक्रमेभ्यः शोधनाख्य उपक्रमो ज्यायान्| लङ्घनपाचने तूपक्रममात्रे|


आ० र०-शोधनं विधत्ते-यतेत चेति| मलानां-वातपित्तकफानां, शोधनार्थं प्रयत्नं कुर्यात्| हि-यस्मात्, ते शोधनं विना, अत्यर्थं सञ्चिताः स्युः, ततः क्रुद्धाः स्युः, ततो जीवितच्छिदः स्युः| यथाकालं-यस्य यस्य दोषस्य यस्य यस्य शोधनस्य च यो यः कालः, तदा तदा तस्य तस्य दोषस्य तत्तच्छोधनं कुर्यात्, अत्यर्थसञ्चयाद्यथा जीवितच्छित्वं न स्यात्| यथोक्तं सङ्ग्रहे (सू. अ. ५)- “चयकाष्ठामुपारुह्य कुर्वते ते ह्युपेक्षिताः| प्रायशः सुचिरेणापि भेषजद्वेषिणो गदान्|| अतिस्थौल्याग्निसदनकुष्ठमेहहृतौजसः| स्रोतोरोधाक्षविभ्रंशश्वासश्वथुपाण्डुताः|| आमोरुस्तम्भजठरकृच्छ्रालसकदण्डकान्| तृप्तिप्रमीलकालस्यग्रहण्यर्शोभगन्दरान्|| प्लीहविद्रधिवीसर्पमदसंन्यासपीनसान्| छर्दिगण्डकृमिग्रन्थितन्द्रादुःस्वप्नदर्शनम्|| कण्ठामयान् मूर्धरुजः प्रणाशं बुद्धिनिद्रयोः| तेजोवर्णबलानां च तृप्यतो बृंहणैरपि|| उचितैरपि चाहारैर्यस्मादस्य वहन्ति न| दोषोपलिप्तवदना रसं रसवहाः शिराः|| वमनादीनतो युञ्ज्यात्स्वस्थस्यैव यथाविधि||” इति| ननु, “भिषजः शोधनं प्राहुर्वर्ज्यं स्वस्थेन सर्वदा| पन्नगस्येव घोरस्य दोषस्य समुदीरणम्||” इति सुश्रुतादिभिः स्वस्थस्य शोधनं निषिद्धम्, इह तु विहितमिति विरोधः| मैवम्| विषयभेदात्| द्विविधो हि स्वस्थः, सञ्चितदोषोऽसञ्चितदोषश्च| तत्राद्यो विधेर्विषयोऽपरः प्रतिषेधस्येति| ननु, सञ्चयो-वैषम्यम् च-रोगः, निरोगश्च-स्वस्थः, इति सञ्चितदोषस्य न स्वास्थ्यम्| मैवम्| (हृ.सू.अ. १२/२२)-“चयो वृद्धिः स्वधाम्न्येव प्रद्वेषो वृद्धिहेतुषु| विपरीतगुणेच्छा च कोपस्तून्मार्गगामिता|| लिङ्गानां दर्शनं स्वेषामस्वास्थ्यं रोगसम्भवः|” इति कोपलक्षणेष्वस्वास्थ्यं रोगसम्भवश्च पठताऽऽचार्येण चयलक्षणेषु स्वास्थ्यं रोगासम्भवश्चेति ज्ञापितम्, अतः सञ्चितदोषोऽपि स्वस्थ इति|

You must take care to eliminate Doshas and waste at the right time.

In the event of accumulating these toxic substances, it could result in their aggravation, and eventually, could result death.

Effectiveness of Panchakarma treatment (Shodhana Therapy)

Effectiveness of Panchakarma treatment (Shodhana Therapy)
The effectiveness of Shodhana Effectiveness of Shodhana Panchakarma treatment
Click to read Sanskrit Tika
स०-दोषाः-वातादयः, लङ्घनपाचनैर्जिताः-प्रकृतिं प्रापिताः सन्तः, कदाचित्-कस्मिन्नपि काले, कुप्यन्ति| ये पुनः संशोधनैः शुद्धास्तेषां न पुनरुद्भवः-उत्थानं न भवति|


आ० र०-शमनाच्छोधनस्य प्राधान्यमाह-दोषाः कदाचिदिति| लङ्घनमत्रोपवासः, पाचनस्य पृथगुपादानात्| सप्तसु शमनेषु द्वयोर्ग्रहणं प्रधानत्वात् प्रधानाद्धि प्राधान्यमुक्तमप्रधानात्सुतरां लभ्यते| इति शोधनमुक्तम्|

The Doshas balanced through Medicines, Langhana (fasting and so on) along with Pachana (digestion stimulating) therapies can be worse again.

But, Doshas eliminated through Shodhna (Panchakarma) treatment are not likely to be aggravated again.

proper Panchakarma process at the right time
proper Panchakarma process at the right time
Click to read Sanskrit Tika
स०- कालवित्-वैद्यः, अतः-संशोधनादूर्ध्वं रसायनानि प्रयोजयेत्| कालशब्दो देशबलशरीराहारसात्म्यसत्त्वप्रकृतीनामुपलक्षणार्थः| न हि कालमात्रवित् रसायनप्रयोगं सम्यग्विधा पयितुं शक्तः| किम्भूतानि रसायनानि ? सिद्धानि,-बहुशो दृष्टप्रत्ययानि ब्राह्मवासिष्ठादीनि| कथं योजयेत् ? इत्याह-यथा-क्रममिति| यथाक्रमं यथायोगमित्यनेन रसायनवाजीकरणोक्तं स्मारयति| तत्रैष रसायनक्रमः (हृ. उ. अ. ३९/११)- “हरीतकीमामलकं सैन्धवं नागरं वचाम्|” इत्यारभ्य यावत् “इत्थं संस्कृतकोष्ठस्य रसायनमुपाहरेत्|” इति| एतदुक्तं भवति| यद्यप्येवं वमनविरेचनास्थापनानुवासननावनैः पञ्चभिरपि कर्मभिः संस्कृतोर्ध्वाधःसकलकायः, तथाप्येष रसायनिको भूयः शरीरसंस्कारः करणीयः| तस्य तत्पूर्वकत्वात्| अत एव संशुद्धदेहोऽयमिति कृत्वा त्रिवृद्दन्त्यादीनतिविरेचनात्मकान्नोपदिशति| तथा वाजीकरणेऽप्याह (हृ. उ. अ. ४०/७)- “अथ स्निग्ध विशुद्धानां निरुहान् सानुवासनान्| घृततैलरसक्षीरशर्कराक्षौद्रसंयुतान्|| योगविद्योजयेत्पूर्वं क्षीरमांसरसाशिनाम्| ततो वाजीकरान् योगान्” इति| तथा, यथायोगं-यो यस्य युज्यते , दातुमित्यर्थः| यथा-इदं रसायनं वातप्रकृतेर्योग्यमिदं पित्तप्रकृतेरिदं श्लेष्मप्रकृतेरित्यादि| तथाऽमुष्मिन् देशेऽमुष्मिन् काले वाऽमुष्मिन् वयस्यमुष्मिन् देहे रसायनं योग्यमिदमिति यथा योगार्थः| एवं वृष्ययोगेऽपि योज्यम्| अत्र च रसायनानि वातातपिकानि योजयेत्, न कुटीप्रवेशिकानि| स्वस्थवृत्ताधिकारत्वात् तद्विधानस्य|


आ० र०-अथ बृंहणम्| तत्त्रिविधम्,-रसायनं वाजीकरणमाहारादिप्रयोगश्च| तत्र शुद्धस्य रसायनवाजीकरणे विधत्ते-यथाक्रममिति| यथाक्रमं-स्वस्वविध्युक्तक्रमानति क्रमेण| यथायोगं-प्रकृत्यादियोग्यतानतिक्रमेण| सिद्धानि बहुशो दृष्टफलानि| कालवित्-अवस्थाविज्ञाता| रसायनानन्तरं वृष्ययोगांश्च-वाजीकरणोक्तान् योजयेत्|

Following a proper Panchakarma process at the right time, the rejuvenation treatment (Rasayana therapy) is recommended using appropriate Aphrodisiacs, tonics, and tonics.

Treatment for people who undergo the Panchakarma treatment but are tired

Treatment for people who undergo the Panchakarma treatment but are tired
Treatment for people who undergo the Panchakarma treatment but are tired
Click to read Sanskrit Tika
स०-भेषजेन क्षपिते-नरे शोधनकार्षते सति, आहारैः-भोज्यैर्बृंहणं पथ्यं-हितं, क्रमात्-न सहसैव| कैराहारैः ? इत्याह-शाल्यादिभिः| किम्भूतैः ? हृद्यानि च तानि दीपनानि भैषज्यानि-औषधानि च शुण्ठीपिप्पल्यार्द्रकत्वगेलादीनि, तैः संयोगो-मिश्रता, तस्मात् हृद्यदीपनभैषज्यसंयोगात्, रुचिपक्ती ददति-अभिलाषपाकाबुत्पादयन्ति ये शाल्यादयस्तै रुचिपक्तिदैराहारैर्बृंहणं भेषजक्षपिते पथ्यम्| किम्भूतैराहारैः ? साभ्यङ्गेत्यादि| सहाभ्यङ्गदिभिर्वर्तन्त इति साभ्यङ्गादय आहारास्तैः, आहारैरभ्यङ्गादिभिश्चेत्यर्थः| स्नेहबस्तिः-अनुवासनम्|


आ० र०-शोधनक्षीणस्य बृंहणं विधत्ते-भेषजक्षपित इति| भेषजेन-प्रकृतत्वाच्छोधनेन, अतिसंचयनिर्हरणादतियोगाद्वा क्षपितः-कर्शितः, तस्मिन्, आहारैः-भोज्यैः, बृंहणं पथ्यं-हितम्| यस्तु शोधनेनाक्षपितः, तस्य रसायनाद्यैर्बृंहणं कर्तव्यमित्यर्थः| क्रमात्-बलानलाद्यनुसारेण| हृद्यानां भैषज्यानां संयोगाद्रुचिदैः, दीपनानां पक्तिदैः| स्नेहबस्तिः-अनुवासनम्| निरुहानुवासनावत्र बृंहणौ ग्राह्यौ| शोधनेऽतिवाच्ये भेषजग्रहणं सर्वत्र लङ्घनपाचनादिभेषजक्षपितस्याप्येतद्बृंहणप्राप्त्यर्थम्|

Bruhmana Ahara – is a nutritious food item like Shashtika Shali rice, which will mature in sixty days Godhuma – wheat
Mudga – green gram Mamsa – meat Ghrita – ghee. Medicines with Hrudya (cardiac tonic) and Deepana (digestive and carminative) properties can be combined with food and consumed.
Abhyanga – oil massage
Udvartana – massage with powder Snana – herbal bath Niruha Basti -decoction enema treatment Snehabasti – oil / ghee enema treatment\

All of these aid in restoring the health of the weak.

All of these aid in restoring the health of the weak
All of these aid in restoring the health of the weak
Click to read Sanskrit Tika
स०-तथा-तेन प्रकारेण पूर्वं शोधनं ततो बृंहणं ततो रसायनप्रयोग इत्येवंरूपेण, सः-शोधनादिसेवी पुरुषः, शर्म-स्वास्थ्यं, लभते| तथा सर्वेत्यादि| सर्वे च ते पावकाश्च सर्वपावकाः, तेषां पाटवं-शक्तिं लभते| तत्र (हृ. शा. अ. ३/५९)-“भौमाप्याग्नेयवायव्याः पञ्चोष्माणः सनाभसाः” इति पञ्च महाभूताग्नयः, सप्त धात्वग्नयः, त्रयोदशो जाठराग्निरिति| धीवर्णेत्यादि| धीवर्णयोश्चक्षुरादीन्द्रियाणां च वैमल्यं लभते| तथा, वृषतां-स्त्रीगमनसामर्थ्यं लभते| तथा, दैर्ध्यमायुषः-जीवितस्याधिक्यं लभते|


आ० र०-शोधनादिप्रयोगस्य फलमाह-तथा स इति| शर्म-सुखम्| सर्वपावकाः-जाठराग्निभूताग्निधात्वग्नयः| वृषतां-सम्भोगक्षमत्वम्| इति बृंहणप्रकरणम्|

With these steps, you can achieve health, happiness, ability to think, clarity of sight and strong sense organs, sexual vigor, and long-term health.

आगन्तुज रोगा: – Traumatic diseases caused by external factors: Agantuja Roga

आगन्तुज रोगा: – Traumatic diseases caused by external factors
– Traumatic diseases caused by external factors
Click to read Sanskrit Tika
स०-भूतानि च विषं च वायुश्चाग्निश्च क्षतं च भङ्गश्चेति द्वन्द्वः| त आदिर्येषामागन्तुकरोगहेतूनां त एवम्, तेभ्यः सम्भवो येषामागन्तुकगदानां ज्वरादीनां ते भूतादिसम्भवा आगन्तवो रोगाः स्युः| आगन्तुहेतुप्रभवत्वादागन्तवो गदा उच्यन्त इत्यर्थः| न केवलमेत एव गदाः, किन्तु रागद्वेषभयाद्याश्चागन्तवो गदाः स्युः|


आ० र०-अथ भूताद्यस्पर्शनम्| तत्र भूतादीनां रोगहेतुत्वमाह-ये भूतेति| भूतो-ग्रहः| वायुः-जञ्झामारुतादिः| क्षतं-शस्त्रक्षतम्| भङ्गः-स्खलनादिहेतुको गात्रभङ्गः| आदिशब्दात् श्रमादयः| आद्यशब्दात् शोकादयः|

The diseases caused by Bhuta (evil spirits bacteria, parasites, insects, and microbes of this kind) and visa (poisons)
air (hurricane and storm) and agni (fire and electricity) radiation, fire, etc.) Kshata (injury or wounds, etc.),
Bhanga (fracture of bone), and so on. Also, those caused by raga (desire, lust), dvesha (hatred), Bhaya (fear), etc. They are all known as Agantu illnesses that result from external triggers.

Sarvaroga samanya cikitsa – general treatment for all diseases: Pragnaparada

Sarvaroga samanya cikitsa- (general treatment for all diseases)
Sarvaroga samanya cikitsa general treatment for all diseases
Click to read Sanskrit Tika
स०-प्रज्ञाया अपराधाः-असाध्वाचरणानि, तेषां त्यागः| तथा, इन्द्रियाणां-चक्षुरादीनामुपशमो-रूपदिविषयेऽतिप्रवृत्तानां संयमनम्, अशुभरूपे वा विषये प्रवृत्तानां संयमनम्, अलोलुपतेत्यर्थः| तथा, स्मृतिः-अतीतार्थादिस्मरणम्| देशेत्यादि| तथा, देशादीनां विज्ञानम्| देशो-जाङ्गलादिः, कालः-शीतादिः, आत्मा च-वातप्रकृत्यादिः, एषां विज्ञानं-अवबोधः| तथा च, सतां वृत्तं-चरितं सद्वृत्तम्, तस्यानुवर्तनं-अनुष्ठानम्| निजानामागन्तूनां च विकाराणामनुत्पत्त्यै-रोगाणामनुत्पादनाय, समासेन-सङ्क्षेपेण, विधिरेषः-त्यागः प्रज्ञापराधानामित्यादि सद्वृत्तस्यानुवर्तनमित्येवमन्तः, प्रदर्शितः-सम्यगुक्तः| उत्पन्नानामित्यादि| च समुच्चये| न केवलं निजागन्तूनां रोगाणामनुत्पत्त्यै विधिरेषः प्रोक्तः, यावदुत्पन्नानां-जातानां च, शान्तये विधिः प्रोक्तः|


आ० र०-भूताद्यस्पर्शनोपायमाह-त्याग इति, देशेति, अथर्वविहितेति| “कायवाङ्मानोभेदेन त्रिविधमप्यहितं कर्मप्रज्ञापराधः” इत्युक्तं सङ्ग्रहे (सू.अ.२२)| तेषां त्यागो त्रजनम्| स्मृतिः-नक्तंदिनानि मे यान्तीत्युक्ता| ग्रहाः-सूर्यादयः| प्रज्ञापराधत्यागादिर्भूतादीनां-आगन्तूनां हेतू नाम्, अस्पर्शने असम्बन्धे, उपायः| तथा, पृथक् पृथक् भूतप्रातषेधादौ यो निर्दिष्टः सोऽप्युपायः| “अथर्वविहिता शान्तिः” इत्याद्यममुं श्लोकं केचिदत्र न पठन्ति| तदसत्, पूर्वश्लोकस्यानन्वितत्त्वापत्तेः|

अध्यायार्थमुपसंहरति-अनुत्पत्त्या इति| एषः-वेगधारणनिषेधादिः| समासेनेति रोगाणामनुत्पत्तिहेतुत्वेन उत्पन्नशान्तित्वेन च कार्त्स्न्येन वक्तुमशक्यत्वात् इत्येवंपरम्| न त्वत्र समास उत्तरत्र तन्त्रान्तरे वा व्यास इत्येवंपरम्, विस्तरप्रस्तावात्| नन्वेवं चेत् पूर्वयोरध्याययोरनारम्भः, न हि निजागन्तुभ्योऽन्ये रोगाः सन्ति, यदर्थं तदारम्भः| मैवम्| विषयभेदात्| कालार्थकर्मणां हि रोगहेतुत्वम्| तत्र कर्महेतवो रोगानुत्पादनीयस्य विषयः, कालहेतव ऋतुचर्यायाः, अर्थहेतवो दिनचर्यायाः|

General treatment for all diseases : Sarvaroga samanya cikitsa :

The prevention of the improper use of the mind, body, and speech through willful violation of rules, control of your senses recollecting prior experiences, and acting in a proper manner (Learn from past experiences and act accordingly.)
An understanding of the environment, season, and self
The observance of the rules of behavior and the observance of rituals Peaceful processes, as described in Atharva Veda,
In the worship of celestial powers, Grahashanti (astronomical palliative techniques)
Avoiding Bhuta (evil microbes, spirits)
Treatment that is consistent with the above principles is the general guidelines for treating any kind of illness.

When to do Panchakarma treatment : शोधन समय / Shodhana time

When to do Panchakarma treatment : शोधन समय / Shodhana time
– Time for Panchakarma treatment
Click to read Sanskrit Tika
स०-शीतशब्देन हेमन्तशिशिराख्यावृतू द्वावपि गृह्येते| तत्रोद्भवो-जन्म यस्य दोषचयस्यासौ शीतोद्भवो दोषचयः| तं वसन्ते विशोधयन्-निर्हरन्, ग्रीष्मजमभ्रकाले-वर्षाकाले दोषचयं विशोधयन्, तथा वार्षिकं घनात्यये-शरदि दोषचयं विशोधयन्, आशु-यथोक्तं कालमनुल्लङ्घयन्, सम्यक्-यथावत्, त्रिविधमपि दोषचयं विशोधयन्नृतुजान् रोगान् न जातु-कदाचित्, प्राप्नोति-आसादयति| वसन्ते विशोधयन्नित्यत्र वसन्तप्रारम्भ एव चैत्रे मासि विशोधयन्निति बोध्यम्, प्रत्यवायभयात्| तथा हि ऋतुद्वयसञ्चितस्य दोषचयस्य चैत्रे विशोधनमक्रियमाणं रोगानीकं कुर्यात्| घनात्यये वार्षिकमित्यत्रात्यन्तघनविनाशे शरत्पश्चिमे भागे विशोधयेदिति बोध्यम्| वार्षिको हि दोषचय एकर्तुज एव| तस्माद्विश्रब्धं कृत्वा साधारणे कार्तिके मासि स विशोधयितुं युक्तः| अपि चाग्रे हेमन्तशिशिरकालजो दोषचयो वसन्ते शोधयितव्यः| तस्मादाश्वयुजे मासि वार्षिको दोषचयो यदि विशोध्येत तदानीमतितरां बहुरग्रे दोषचयः स्यात्, कालस्य बहुत्वात्| ग्रीष्मजमभ्रकाल इत्यत्र कालग्रहणेन वर्षाप्रारम्भमात्र एवेति बोध्यम्| तथा च शास्त्रकारो वक्ष्यति (हृ. सू. अ. १३/३३)- “श्रावणे कार्तिके चैत्रे मासि साधारणे क्रमात्| ग्रीष्मवर्षाहिमचितान्वाय्वादीनाशु निर्हरेत्||” इति|


आ० र०-तत्र ऋतुचर्यायाः कालहेतुविषयत्वं दर्शयतिशीतोद्भवमिति| वसन्ताभ्रकालघनात्ययशब्दैस्तदवयवाश्चैत्रश्रावणकार्तिका लक्ष्यन्ते| वक्ष्यति हि (हृ.सू.अ.१३/३३)-“श्रावणे कार्तिके चैत्रे मासि साधारणे क्रमात्| ग्रीष्मवर्षाहिमचितान् वाय्वादीनाशु निर्हरेत्||” इति|

The accumulation of Doshas caused by winter need to be eliminated in Vasanta (spring)Vamana karma
This resulting from Summer (Greeshma) must be thrown out in Abhrakala to Varsha Ritu – the rainy seasonBasti Karma
The effects of the rainy season are to be gotten rid of, that is a result of rainy season should be elimination Ghnatyaya (Sharad – the autumn season) – Virechana Karma.

In this way, people won’t become victimized by diseases caused due to the seasons.

The secret of good health according to Ayurveda : आरोग्य हेतव

The secret of good health according to Ayurveda : आरोग्य हेतव
– The secret of good health
Click to read Sanskrit Tika
स०-नित्यं-सदैव, हिताहारविहारौ सेवते तच्छीलो यः स एवम्भूतो नरः| तथा, समीक्ष्यकारी-विमृश्यविधायी, इदं कृत्वेदं सम्पद्यते, एवं च कृत्वैतत्सम्पद्यते, एवं बुद्ध्वा शुभं करोत्यशुभं वर्जयति| तथा, विषयेषु-शब्दादिषु, असक्तः-अलोलुपः| तथा, दाता-त्यागवान्| तथा, समः-सर्वेषु भूतेषु समचित्तः| तथा, सत्यपरः-अबितथवाक्| तथा, क्षमावान्-यः शक्तोऽपि कृतापराधं दण्डेनानुरूपेण न योजयति| तथा, आप्तानुपसेवते तच्छीलो यः स आप्तोपसेवी चारोगो भवति| न केवलं प्राक्तनविध्यनुष्ठानेनारोगः सम्पद्यते, यावदाप्तोपसेवी चेति चशब्दार्थः| “येषां त्रिकालममलं ज्ञानमव्याहतं सदा| आप्ताः शिष्टा विबुद्धास्ते तेषां वाक्यमसंशयम्||” इति (चरके सू. अ. ११/९८) आप्तलक्षणमिति| उपजातिवृत्ते|

इति श्रीमृगाङ्कदत्तपुत्रश्रीमदरुणदत्तविरचितायामष्टाङ्ग-
हृदयटीकायां सर्वाङ्गसुन्दराख़्यायां सूत्रस्थाने
चतुर्थोऽध्यायः समाप्तः|| ४||


आ० र०-दिनचर्याया अर्थहेतुविषयत्वं दर्शयति-नित्यमिति| विषयेष्वसक्तः पुमानरोगो भवति-असात्म्येन्द्रियार्थसंयोगजान् रोगान्न प्राप्नोति, यो हि नित्यं हितावेवाहारविहारौ सेवते, समीक्ष्य कार्यं करोति, पात्रेभ्यो ददाति, सर्वेषु साम्येन वर्तते, सत्यं भाषते, क्रोधहेतावपि न क्रुध्यति, आप्तांश्च गुर्वादीनुपसेवत इति| उक्तं च दिनचर्यायाम् (हृ. सू. अ. २/२९)- “न पीडयेदिन्द्रियाणी न चैतान्यतिलालयेत्” इत्यादि| सङ्ग्रहे तु (सू.अ. ५)-“अर्थेष्वलभ्येष्वकृतप्रयत्नं कृतादरं नित्यमुपायवत्सु| जितेन्द्रियं नानुपतन्ति रोगास्तत्कालयुक्तं यदि नास्ति दवम्|| कालोऽनुकूलो विषया मनोज्ञा धर्म्याः क्रियाः कर्म सुख़ानुबन्धि| सत्त्वं विधेयं विशदा च बुद्धिर्भवन्ति धीरस्य सदा सुख़ाय||” इति|


इति हेमाद्रिटीकायामायुर्वेदरसायने|
रोगानुत्पादनाध्यायः सामस्त्येन निरूपितः|| ४||

He, who indulges every day in healthy food and activities, who can distinguish the positive and negative aspects of all things and acts wisely, who does not cling excessively to objects of the mind, and who cultivates the habit of compassion, of seeing everyone as equal, of sincerity, of pardoning, and of being in the company of good people and only then, is free of any disease.

This chapter is Roganutpadaniya adhyaya, the fourth chapter in Astangahrdaya Samhita Sutrasthana.

Ritucharya adhyaya ऋतुचर्या Seasonal Regimen : Ashtanga Hridayam Chapter 3

FAQ’S Preventive Healthcare

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here

spot_img
Book Your Appointmentspot_img

Latest article

Table of contents [hide]

More article

- Advertisement -Newspaper WordPress Theme